Novinky

Co ještě nevíme o dopadech nových technologií

22. července 2026

Digitální technologie, automatizace i umělá inteligence proměňují způsob, jakým se učíme, pracujeme a vytváříme nové poznání. Jak hluboké tyto změny jsou — a koho se dotýkají nejvíce?

Výzkumný projekt OP JAK „Nové technologie a proměny vzdělávání, výzkumu a trhu práce“, který vede prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., DSc. (CERGE-EI) se zaměřuje na to, jak technologie vstupují do škol, vědy i ekonomiky a jak mění nároky na dovednosti budoucnosti. Jedním z klíčových témat je také otázka, zda digitální transformace může prohlubovat nebo nově vytvářet genderové rozdíly v přístupu k technologickým kompetencím i v jejich využívání.

Jste hlavním řešitelem výzkumného projektu OP JAK „Nové technologie a transformace vzdělávání, výzkumu a trhu práce“ (New Technologies and Transformations of Education, Research and Labour Market). Vedl jste mnoho týmů a působil jste také jako ředitel CERGE-EI. Čím je tento projekt výlučný?

Rád bych zmínil, čím je výlučné grantové schéma OP JAK SHUV (Operační program Jan Amos Komenský, výzva „Společenské a humanitní vědy). Jedná se o jeden z mála velkých programů během několika posledních desetiletí, který se zaměřuje na společenské a humanitní vědy. Tyto obory jsou jak pro ekonomický rozvoj, tak pro odolnost naší demokracie velmi důležité, přesto se jim však po mnoho let v rámci různých programů financování snižuje podíl na veřejné podpoře ve prospěch přírodních věd, přestože slabší v mezinárodním srovnání mnohé nejsou. Domnívám se tedy, že bychom měli být vděční za to, že tato konkrétní výzva financovaná EU existuje. Umožňuje společenským a humanitním vědám zabývat se důležitými společenskými otázkami.

Mohl byste nám uvést nějaké příklady výzkumných otázek, kterými se projekt zabývá?

Ovlivňuje používání robotů zaměstnanost a mzdy? Jak se zavádění umělé inteligence šíří v rámci ekonomiky? Mohou nástroje umělé inteligence ovlivnit u studentů i jiné výsledky než známky?

Mohl byste pro ilustraci šíře projektu představit partnerské instituce a jejich role?

Stejně jako jiné projekty OP JAK v oblasti společenských a humanitních věd je i tento projekt konsorciem několika partnerských institucí z různých oborů. Naším hlavním cílem je spojit odborné znalosti z různých oblastí společenských věd.

Ekonomický ústav Akademie věd, kde působím jako hlavní řešitel projektu, nabízí odborné znalosti v oblasti kvantitativní, datově podložené analýzy, kauzální inference, fungování ekonomiky a vlivu pobídek na chování.

Dalším partnerem je Sociologický ústav Akademie věd České republiky, který do projektu přispívá především kvalitativním výzkumem. Kvalitativní výzkum je založen na rozhovorech a dalších formách kvalitativních důkazů, na rozdíl od numerických, tzv. tvrdých dat. V ideálním případě by se kvalitativní a kvantitativní důkazy měly vzájemně doplňovat a poskytovat plastičtější pohled na to, jak svět funguje.

Dalšími dvěma partnery jsou PAQ Research a Scio Research, menší, ale aktivní výzkumné organizace zaměřené na vzdělávání. Podílejí se především na té části projektu, která zkoumá vzdělávání a jak nové technologie ovlivňují způsob, jakým se žáci učí ve školách.

Identifikovali jste tři klíčové oblasti výzkumu. Začněme se vzděláváním. Jaká jsou vzhledem k současné situaci ve světě hlavní omezení a potenciální rizika spojená s využíváním umělé inteligence ve vzdělávání?

Už více než deset let existuje obecný trend zavádět do vzdělávání nové digitální nástroje. Patří mezi ně tablety, gamifikace vzdělávání a interaktivní hodnotící nástroje, které pomáhají zjistit, co se žáci naučili.

První pracovní balíček našeho projektu, který se zaměřuje na vzdělávání, začíná přehledem založeným na mezinárodních průzkumech, které zkoumají, do jaké míry učitelé tyto technologie využívají. Zkoumá také, zda jejich použití zlepšuje učení. První výsledky byly do jisté míry pozitivní, avšak nejnovější údaje poskytují spíše neutrální obraz o účinnosti těchto nástrojů při podpoře učení. Je ale ještě příliš brzy na definitivní závěry.

Druhá část této výzkumné oblasti se zaměřuje konkrétně na umělou inteligenci (AI). Jedná se o novější a potenciálně velmi významnou vzdělávací technologii. Každý rodič si všímá, že jeho děti umělou inteligenci využívají mnohem častěji. Zároveň si i jako výzkumník kladete otázku, zda spoléhání se na umělou inteligenci, jakkoli přináší okamžité výhody, nemá nějaké dlouhodobé náklady z hlediska toho, jak fungujete. Může u lidí způsobit menší vnímavost? Nebudou kvůli ní méně otevření novým myšlenkám? Může spoléhání se na „černou skříňku“, která dává odpovědi na všechno, zapříčinit menší kreativitu?

Jak váš projekt přistupuje k této konkrétní otázce?

Druhá část prvního pracovního balíčku zahrnuje rozsáhlý pilotní program v terénu, v jehož rámci české základní školy a víceletá gymnázia, kde žáci využívají umělou inteligenci, nabízejí studentům specifickou, na míru přizpůsobenou verzi ChatGPT. Cílem je podpořit kreativitu a ověřit hypotézu, že umělou inteligenci lze určitým způsobem využít k tomu, aby se lidé stali kreativnějšími a zvídavější.

Jediným způsobem, jak vědecky zjistit účinky těchto technologií, je nakonec provést terénní pilotní projekt s kontrolní skupinou, který je v sociálních vědách ekvivalentem randomizované klinické studie (RCT). A právě to děláme. Data od dětí používajících personalizovanou AI se porovnávají s daty od student, kteří AI využívají standardním způsobem.

Samozřejmě dbáme na to, abychom dodržovali všechna etická a další pravidla pro práci se studenty. Vše probíhá pod dohledem učitelů a se souhlasem studentů i rodičů. Sběr dat se v současné době dokončuje, takže je ještě brzy na to, abychom diskutovali o výsledcích. Jedná se o jednu z významnějších částí projektu, protože realizace rozsáhlého pilotního hodnocení tohoto typu vyžaduje značné úsilí a podporu.

Kvalitativní část tohoto pracovního balíčku, která se zaměřuje na dovednosti a učení, zkoumá genderové rozdíly ve formování a přenosu digitálního kapitálu, což je široký pojem a já nebudu zabíhat do podrobností. Výzkumníci se soustředí na to, zda mají studentky stejnou chuť využívat technologie a digitální nástroje a zda školy pomáhají snižovat genderové rozdíly.

Proč považujete tuto oblast výzkumu za důležitou?

Role nových technologií bude v blízké budoucnosti pravděpodobně dále růst. Pokud se žákyně méně zabývají technologiemi a mají menší zájem o to je zkoušet a používat, mohou tím vznikat překážky pro jejich budoucí kariérní růst. Rozhodně nechceme vytvářet nové genderové rozdíly na trhu práce, proto je to důležitá oblast výzkumu.

Závěrečná část prvního pracovního balíčku se zabývá ženami ve vysokoškolském vzdělávání v oborech STEM – přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika. Zaměřuje se konkrétně na výuku matematiky a fyziky na Univerzitě Karlově. Během pandemie došlo k několika změnám v organizaci přijímacích zkoušek na univerzitu. Otázkou je, zda tyto změny, které studijní programy více či méně zpřístupnily, ovlivnily genderové složení těchto oborů a úspěšnost ve studiu matematiky, fyziky, obecněji oborů STEM.

Tento druh výzkumu je v konečném důsledku důležitý pro pochopení toho, jak mohou univerzity vybírat studenty a maximalizovat využití talentu dostupného ve společnosti, aniž by vytvářely zbytečné genderové rozdíly.

Pokud jde o druhou oblast projektu, jakým způsobem zkoumáte dopady financování založeného na různém posuzování výkonu na chování vědců?

Druhý pracovní balíček se zaměřuje na využití digitalizovaných datových souborů, které mají zemím pomoci podporovat výkonnost veřejně financovaného výzkumu. Zkoumá systémy financování založené na výkonu, které mohou vycházet z recenzního řízení peer review nebo bibliometrických vzorců, kdy financování zjednodušeně řečeno závisí na počtu článků, které výzkumník publikuje.

V České republice jsme od toho takzvaného „kafemlejnku“ už odstoupili.

Ano, osobně jsem se podílel na reformě, díky níž jsme od něj upustili. Otevřenou empirickou otázkou však zůstává, jaký kauzální vliv mělo bibliometrické financování na chování vědců.

Lišily se tyto účinky podle pohlaví? Byly odlišné v oborech STEM a dalších technologicky orientovaných oborech ve srovnání s humanitními obory? Vrátilo se chování vědců po návratu země k systémům financování založeným na peer review do stavu, v jakém bylo před “kafemlejnkem”, nebo měl dlouhodobější účinky? Výzkum stále probíhá, takže ještě nemáme odpovědi.

Další část tohoto pracovního balíčku zkoumá potenciální genderové předsudky v tom, jak jsou výzkumníci hodnoceni a jak jsou přidělovány granty. Zabýváme se v projektu také takzvanou „penalizací mateřství“ (motherhood penalty): zda jsou náklady spojené s mateřstvím, včetně odchodu z trhu práce, pro ženy v určitých oborech nebo odvětvích vyšší, zejména v těch, která procházejí rychlými technologickými změnami.

Jedná se o další příklad vzájemného působení nových technologií, změn na trhu práce a v ekonomice a vlivu regulace na potenciální genderové rozdíly.

Dopad nových technologií na trh práce je ústředním tématem třetí části projektu. Jak zavádění robotů ovlivňuje ekonomiky založené na výrobě?

Příkladem našeho výzkumu v této oblasti je studie zkoumající, zda použití robotů ovlivňuje zaměstnanost a mzdy v ekonomice, která se silně opírá o zpracovatelský průmysl. Typickým zjištěním v odborné literatuře, včetně naší studie o Slovensku, je, že firmy, které zavádějí roboty, obecně své pracovníky nenahrazují ani nepropouštějí. Firmám, které aktivně zavádějí nové technologie, se často daří udržet si své pracovníky a mohou dokonce přijímat nové.

Firmy, které však nové technologie, jako jsou roboti, nezavedou, mohou být nakonec vytlačeny z trhu. Ke ztrátě pracovních míst a poklesu mezd vlivem robotizace tak může dojít jinde a s časovým odstupem.

Větší využívání robotů zatím neznamenalo ani pokles mezd, ani zaměstnanosti, což je v případě slovenské ekonomiky, která má rozsáhlý zpracovatelský sektor a silný automobilový průmysl, kde jsou roboti obzvláště důležití, překvapivé.

V souvisejícím výzkumu zkoumáme vliv veřejných dotací, které povzbuzují firmy k zavádění digitálních technologií. Ptáme se, zda tyto dotace zvyšují výzkum a vývoj, produktivitu nebo zaměstnanost a zda jsou účinné. Zabýváme se také daňovou politikou, včetně toho, které investice lze odepsat z daní, a jak takové politiky ovlivňují investice a výzkum a vývoj. Jedná se o důležitou oblast, ve které může veřejná politika ovlivnit tvorbu a zavádění nových technologií.

A co využití nástrojů umělé inteligence na trhu práce? Zaměřuje se nějaká část projektu na tuto oblast?

V rámci jednoho probíhajícího projektu zkoumáme, zda systémy podporované umělou inteligencí mohou pomoci nezaměstnaným při efektivnějším hledání práce.

Zkoumáme také, jak investice do lidského kapitálu souvisejí s hospodářskými cykly. Jsou lidé více nakloněni investovat do svého vzdělání, když trh práce zažívá konjunkturu, nebo naopak pokles? Třetí pracovní balíček se proto zaměřuje na trhy práce a fungování firem a zaměstnavatelů.

Mohl byste být trochu konkrétnější a uvést nám nějaké příklady typů otázek, kterými se váš výzkum umělé inteligence, firem a zaměstnanosti zabývá?

Které firmy v rozvinutých zemích jako první zavádějí umělou inteligenci? Lze z administrativních dat zemí, kde jsou tato data dostupná, identifikovat vzorce jejich zavádění?

Důležitou výzvou pro projekt je to, že na rozdíl od Německa, Dánska nebo Slovenska je získání přístupu k data setům, které jsou v Česku k dispozici často velmi obtížně, a to i v případě, že lze tyto údaje snadno anonymizovat a použít pro výzkum.

Zmínil jste potíže s přístupem k datům v České republice. Je to jeden z hlavních zdrojů frustrace v rámci projektu?

Ano. Před zahájením projektu nám různá česká ministerstva slíbila na základě memorand o porozumění přístup k datovým souborům, ale ne vždy se přístup realizoval. Využití těchto dat by nám přitom umožnilo vytvořit empirické podklady pro tvorbu politik a opatření, které by v konečném důsledku mohly zlepšit jejich účinnost.

Česká ministerstva často plně nedoceňují význam tvorby politik založených na datech a důkazech. Stále velmi pečlivě chrání data, která mají k dispozici, i když jsou tato data zcela anonymizována a jejich analýza nepředstavuje riziko pro dotčené studenty ani zaměstnance ministerstev.

Na které části projektu se jako výzkumník podílíte?

Pracuji na druhém pracovním balíčku, který se zaměřuje na bibliometrické vzorce financování a jejich dopady na vědce. Naštěstí pro nás jsou téměř všechna tato data dostupná.

Pokud však chtějí výzkumníci sledovat dráhy studentů v rámci základního, středního a vysokoškolského vzdělávání, včetně toho, jaké obory si mladí muži a ženy volí a proč, je přístup k příslušným údajům překvapivě obtížný, i když tyto údaje existují.

Také je velmi časově náročné získat přístup k údajům o tom, jak veřejná politika ovlivňuje mateřství a informace o odvětví, ve kterém byla daná osoba dříve zaměstnána. Uvidíme, zda nám nakonec bude přístup umožněn. Rozsah „penalizace mateřství“ a jeho souvislost s novými technologiemi je přitom důležitým tématem výzkumu. Pokud opustíte trh práce na tři roky, můžete se vrátit do zcela odlišného zaměstnání, pro které už nemáte vhodné dovednosti. Studium této problematiky vyžaduje anonymizovaná administrativní data, stejně jako v jakékoli jiné zemi.

Tento typ dat se používá ve všech zemích EU-15, které znám. Naši studenti nebo kolegové na CERGE-EI pracovali s takovými data sety z Německa, Nizozemska, Švédska, Dánska, Slovenska a dalších zemí. V České republice však v analýze toho, co funguje, výrazně zaostáváme za standardem EU-15. Je to srovnatelné s tím, jako bychom v medicíně neprováděli klinické studie (randomized controlled trials), abychom zjistili, zda určitá léčba zlepšuje zdraví. Neměřit dopady veřejných politik je stejně neetické jako neměřit dopady léčiv.

Za mé pracovní kariéry zatím Česká republika nebyla k tomuto druhu výzkumu nijak zvlášť vstřícná. Doufám však, že se situace zlepší, zejména nyní, když byl schválen reformní balíček – 60/2026 Sb. Zákon o správě dat a o řízeném přístupu k datům. Uvidíme, zda bude tento zákon funkčně implementován. Pro tento projekt možná přichází příliš pozdě, ale pro utváření naší politiky je to jistě důležitý dlouhodobý faktor.

Projekt „Nové technologie a proměny vzdělávání, výzkumu a trhu práce“, registrační číslo CZ.02.01.01/00/23_025/0008693, pod vedením prof. Štěpána Jurajdy, Ph.D., je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský. Získal podporu v rámci výzvy „Společenské a humanitní vědy: člověk a lidstvo v globálních výzvách současnosti“ a potrvá do konce roku 2028.

Rozhovor v angličtině je k dispozici na blogu CERGE-EI.