Novinky

Projekt je součástí iniciativy neuroSHARE a navazuje na předchozí výzkum uskutečněný v rámci SHARE, Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. V jeho dřívější fázi výzkumníci upravili zdravotní měření původně používaná v klinickém prostředí tak, aby je bylo možné využít v rozsáhlém populačním šetření. Nyní pracují na tom, aby mohli starší účastníci tyto testy absolvovat na dálku, samostatně a na vlastním telefonu.

Tým nevyvíjí klasickou aplikaci, kterou by bylo nutné instalovat. Nástroj bude fungovat přímo ve webovém prohlížeči a uživatel jej otevře prostřednictvím odkazu. Provede ho sérií krátkých úkolů, aniž by u toho musel být přítomen lékař, výzkumník nebo vyškolený tazatel. Nástroj spojuje několik jednoduchých a neinvazivních měření. Zaměřuje se na řeč a jazyk, pohyby obličeje, barevné vidění, sluch a informace související se spánkem. Využívá přitom běžné funkce chytrého telefonu, například mikrofon, kameru, reproduktory a displej. Žádné speciální zdravotnické vybavení není potřeba.

Podle Radima Boháčka (CERGE-EI) spočívá hlavní přínos tohoto přístupu v propojení informací z několika různých oblastí. Jednotlivé měření může zachytit jen omezený signál, zatímco kombinace ukazatelů spojených s řečí, pohybem, smyslovým vnímáním a spánkem může výzkumníkům poskytnout podstatně užitečnější obraz. „Cílem je vytvořit něco, co bude skutečně použitelné a praktické,“ vysvětluje Radim Boháček. „V Evropě už zdravotní systémy mají nemocnice, odborníky i zavedené definice nemocí, jako jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Řada zemí však teprve začíná čelit stárnutí populace ve velkém měřítku.“

Nástroj nemá stanovovat diagnózu ani nahrazovat lékaře. V budoucnu by mohl pomoci rozpoznat neobvyklé vzorce nebo možné varovné známky, které by naznačovaly, že je vhodné obrátit se na odborníka. 

Webový nástroj je už v pokročilé fázi vývoje a v současnosti prochází testováním. Dalším krokem bude pilotní studie v České republice. Její účastníci nejprve absolvují testy na dálku a poté je zopakují v kontrolovaném prostředí. Výzkumníci tak budou moci výsledky porovnat. Získají tím také lepší představu o tom, jak měření ovlivňují podmínky mimo kliniku nebo výzkumné pracoviště. Výsledky se totiž mohou lišit podle typu telefonu, hluku v okolí nebo prostředí, v němž člověk testy vyplňuje.

Po českém pilotním testování chce tým nástroj upravit, přeložit a vyzkoušet také ve Švýcarsku. Česko-švýcarská spolupráce umožní ověřit, jak testy fungují v různých jazycích a prostředích. Měřené ukazatele jsou zatím experimentální a bude nutné je dále ověřovat. Posoudit, zda mají údaje získané na dálku skutečný klinický význam, může trvat několik let. Nástroj proto v této fázi není určen k veřejnému screeningu ani k použití ve zdravotní péči.

Projekt má zároveň širší výzkumný význam. Údaje získané prostřednictvím testů v telefonu lze propojit s rozsáhlými informacemi, které už byly shromážděny v rámci SHARE – například s daty o zdravotním stavu, zaměstnání, vzdělání, rodinných poměrech nebo kognitivních schopnostech účastníků. Výzkumníci tak mohou zkoumat, jak případné časné známky neurodegenerativních onemocnění souvisejí se zdravotním stavem a životními zkušenostmi lidí. Zároveň by bylo možné získávat srovnatelná měření od většího počtu starších osob, aniž by každý účastník musel navštívit kliniku nebo se osobně setkat s tazatelem.

Dlouhodobým cílem týmu je vytvořit standardizovanou metodu pro vyšetření na dálku, kterou by bylo možné využívat i v dalších zemích. Projekt vychází z principů otevřené vědy a počítá s tím, že metodiku budou moci v budoucnu používat, upravovat a dále rozvíjet také další výzkumníci a instituce. V současnosti se tým soustředí především na zásadní otázku: zda testy, které se dosud prováděly v klinickém prostředí nebo při osobních rozhovorech, dokážou poskytovat spolehlivé výsledky i tehdy, když je lidé absolvují samostatně na vlastním telefonu.

Přečtěte si celý rozhovor zde.